Blog
Aneb malá kyslíková inspirace pro časy covidové. Je možné, že podobně jako se na jaře nedostávalo roušek, tak se již brzy může nedostávat nemocničních lůžek - a podobně jako na jaře tak přijde opět na řadu lidová improvizace. Otázka tedy zní : "Proč chodit na kyslík do nemocnice, když si ho můžu dát v klidu a pohodlí domova ?" Inspirováno anglickými profesionálními potápěči, kteří v první vlně pomáhali s oxygenoterapií přetíženému zdravotnímu systému. Následující řádky jsou určeny zejména potápěčům - ale nejen jim.
Kubánské pláže osiřely, bary zmlkly a podle nejčerstvějšího sdělení kubánského konzulátu v Praze je Kuba pro turisty i nadále nepřístupná. Řešení je tedy jen jedno. Když nemůžeme my na Kubu, musí Kuba za námi. Nejlepší promořování je totiž při šplouchání Karibského moře.
Opravdu můžete. V rámci fundrisingového projektu Hope4Ocean putuje část výtěžku z každé prodané lahve na podporu jednoho z nějvětších světových hráčů v ochraně oceánů - nadace SEA LEGACY (MOŘSKÉ DĚDICTVÍ) střežící stav světových moří. Pro nás, i pro ty, co teprve přijdou. Bez zdravého oceánu nemůže Země přežít a každý by proto měl pro jeho záchranu udělat vše, co je v jeho silách. Třeba spojit příjemné s užitečným a koupit si u nás výborný kubánský rum. A ačkoli by se to jednomu mohlo zdát jako pověstná kapka v moři, ve skutečnosti má světový oceán s každou vypitou lahví rumu od nás větší a větší naději.
byla ještě na začátku roku 1519 (t.j. 27 let po objevení Kuby), jen hluboká mořská zátoka obklopená tropickou divočinou. Hlavním městem Kuby je v těchto časech kvetoucí Santiago de Cuba a na jižním pobřeží ostrova a v místě dnešního městečka Batabano (odkud m.j. pochází paní Evelyn, současná kubánská konzulka v Praze), již čtyři roky nesměle vyrůstá osada San Cristobal de la Habana. Listopad 1519 ale všechno mění.
Potřebuju na Kubu vízum ? Ano. Každý turista cestující na Kubu potřebuje vízum, kterému se někdy též říká turistická karta. Jedná se o kartičku podobnou bankovce, která se vkládá (nevlepuje) do pasu a skládá ze dvou částí.
Ač se to může zdát k nevíře, legendy o pirátech přepadajících lodě v Karibiku mají překvapivě pravdivý a reálný základ. Po dobytí aztécké a incké říše španělskými konkvistadory se totiž tyto země staly pro španělskou korunu zdrojem nepředstavitelného bohatství, což jen velmi těžko vydýchávali jejich evropští sousedé - zejména Anglie.
Povídá se, že když jistý Don Facundo Bacardí Masso (nar. 14.10. 1814 v Katalánsku) jednoho dne konzultoval své účetnictví s daňovým poradcem, dozvěděl se, že optimálním řešením jeho situace bude vzít nohy na ramena, peníze (dokud je ještě čas), opustit rodné Španělsko a uchýlit se do některé ze španělských kolonií.
Káva byla na Kubu přivezena z kolébky kávy – údolí Kaffa v Etiopii. První matné zmínky pocházejí z roku 1723, kdy se cestou na Martinik neplánovaně zastavil francouzský kapitán Gabriel Mathieu de Clieu v kubánském souostroví Jardines del Rey, a to s lodí plnou kávových semen.