×
 x 

košík je prázdný

Povídá se, že když jistý Don Facundo Bacardí Masso (nar. 14.10. 1814 v Katalánsku) jednoho dne konzultoval své účetnictví s daňovým poradcem, dozvěděl se, že optimálním řešením jeho situace bude vzít nohy na ramena, peníze (dokud je ještě čas), opustit rodné Španělsko a uchýlit se do některé ze španělských kolonií. Tak se stalo, že seňor Bacardí našel nový domov v Santiagu de Cuba a jelikož to byl výjimečně nadaný a schopný muž, v roce 1862 zde založil svou první palírnu rumu. Logo značky Bacardi - kaloň s roztaženými křídly připomíná jejich první rodinnou manufakturu, v jejímž podkroví se nacházelo hnízdo kaloňů.  

 

Praotec rumu - don Facundo Bacardi

Bacardiové se poté nesmazatelně zapsali do historie Kuby. Facundův syn Emilio (1844–1922) se m.j. zapojil do války za nezávislost - na straně Kuby proti španělské domovině svého otce. A podle další legendy právě v této válce (americko-španělská válka v r. 1898) vznikl legendární nápoj CUBA LIBRE (do té doby nepříliš známý pod názvem Bacardi Coke). CUBA LIBRE (Svobodná Kuba) vznikl jako společný válečný drink obou tehdejších spojenců : USA v něm byly zastoupeny Coca Colou a Kuba tmavým rumem, to celé zlehka dochuceno limetkou. V době války byl poměr rumu a Coca-Coly 1:1, v době míru se většinou používá mírnější poměr 1:3.  Není bez zajímavosti, že hlavní bitva této války byla svedena u Santiaga de Cuba a americkým vojskům (tzv. "rough riders") tehdy velel budoucí americký prezident Theodor Roosevelt.

 

Viva Cuba libre - Ať žije svobodná Kuba !

Po skončení války za kubánskou nezávislost se Emilio Bacardi stal dlouholetým starostou Santiaga de Cuba, kde m.j. založil známé Emilio Bacardi Moreau Museum zaměřené na koloniální historii Kuby (budete-li v Santiagu, rozhodně si toto muzeum nenechte ujít). Jako činorodá osobnost plná energie a zájmu o veřejné dění byl Emilio Bacardí několikrát zvolen i do senátu kubánského parlamentu.  Bacardiové si posléze uprostřed Havany nechali postavit velkolepé sídlo ve stylu Art Deco (Edificio Bacardí, dokončeno v roce 1930), které dodnes patří k dominantám historického centra. Po revoluci v roce 1959  se však cesty Kuby a rodiny Bacardiů rozcházejí, jejich podnik znárodněn a výroba převedena pod značku Havana Club (založenou v roce 1878 Josém Arechabalou, též znárodněnou). I přes všechna znárodnění však rumová tradice v Santiagu de Cuba zůstala zachována a rumy ze Santiaga patří dodnes k tomu nejlepšímu, co na Kubě můžete pít.

Sídlo dynastie Bacardí v Havaně

Kubánský Baťa ?  Po znárodnění svého majetku Bacardiové odmítli nabídnuté vyrovnání a přesunuli svůj byznys do své pobočky v Portoriku. Přes obrovské ztráty, které utrpěli kubánským znárodněním, dokázali své rumové impérium obnovit a stát se světovou jedničkou ve výrobě a prodeji rumu. Od rodiny Arechabalů dokonce odkoupili právo na používání značky Havana Club pro USA, takže i v USA se dá koupit rum Havana Club - ovšem úplně jiný Havana Club, než ve zbytku světa. Dědic impéria, Toten Comas Bacardi (nar. v roce 1943 v Santiagu de Cuba) dodnes mluví o Kubě jako o své vlasti, přičemž na současném režimu nenechává nitku suchou. Měl jsem příležitost se s Totenem Comasem Bacardi osobně setkat (na konferenci Naše kubánská otázka v neklidných časech) a můžu potvrdit, že někoho tak charismatického a nabitého energií jen tak nepotkáte.    

Dědic impéria - Toten Comas Bacardi, Praha 2017. Foto (c) Miloš Chlápek

 Mohlo by Vás též zajímat : Kuba a piráti z Karibiku - Příběh kubánské kávy

Ač se to může zdát k nevíře, legendy o pirátech přepadajících lodě v Karibiku mají překvapivě pravdivý a reálný základ. Po dobytí aztécké a incké říše španělskými konkvistadory se totiž tyto země staly pro španělskou korunu zdrojem nepředstavitelného bohatství, což jen velmi těžko vydýchávali jejich evropští sousedé - zejména Anglie. Ti se proto snažili španělský „penězovod“ do Evropy všemožně narušit – a jedním z účinných způsobů byla právě podpora pirátů přepadajících španělské lodě. Piráti, loupící pod ochranou některé z evropských mocností se nazývali korzáři a za tuto svou (písemně stvrzenou!!!) ochranu odváděli svému ochránci 10% z ukořistěného lupu. Věci se měly takto. Každý rok v první polovině května odplouval ze španělského Cádizu do Nového Světa konvoj čtyřiceti až sedmdesáti obchodních lodí, střežených šesti až osmi válečnými galeonami. Tato flotila vezla zbraně, otroky, víno a jiné zboží pro španělské kolonie. U amerického pobřeží se poté flotila rozdělovala na dvě části.

Legendy o pirátech z Karibiku mají až překvapivě reálný základ

Jedna – „Galeones de Tierra Firma“ (jak tehdá Španělé nazývali severní pobřeží Jižní Ameriky, zatímco Střední Amerika včetně Mexika byla nazývána Novým Španělskem) plula do Nové Granady (dnešní Kolumbie).Tam se lodě dále rozdělily a nakládaly zlato rýžované z jezera Maracaibo, perly lovené kolem ostrova Margarita a smaragdy těžené v kolumbijských horách. Potom se setkávaly v přístavu Cartagena, mocně opevněném před korzáry. Odtud pluly do Porto Bello v Panamě, kde naložily stříbro přivážené tam na mulech z proslulých dolů v Potosí (Bolívie). Z Potosí plula flotila do Havany, aby se zde setkala s druhou částí konvoje, flotilou Nové Španělsko, která mezitím v mexickém Veracruzu naložila stříbro z mexických dolů a orientální zboží (porcelán, hedvábí, brokát), dovážené sem z Filipín. V Havaně obě flotily naložily ještě cukr a kubánský tabák, dostaly vojenský doprovod a pod názvem Stříbrná flotila společně vyrazily zpět do Španělska.

Všechny lodě s poklady z Nového světa připlouvaly vždy nejprve do Havany

Jelikož z Havany již pluly lodě ve společnosti silně ozbrojených galeon, bylo pro piráty nejvýhodnější přepadnout je ještě před tím, než do Havany dorazí - to jest v Karibiku. Jako základna pro pirátské výboje sloužila hlavně Jamaika (tehdy anglická) a celá řada dalších karibských ostrovů - mezi jinými též Cayo Largo nebo Isla de la Juventud (někdy též nazývaná Isla de los Piratas - ostrov pirátů). Mezi nejslavnější karibské piráty patřil Henry Morgan (loupil s požehnáním krále „v anglickém dresu“), Francis Drake (kradl rovněž pro Anglii), Edward Teach („Černovous“, Anglie), Daniel Montbars („Exterminátor“, ten pro změnu loupil ve službách Francie). Osudy měli piráti různé. Většina pirátů byla za své zásluhy popravena, někteří však byli povýšeni do šlechtického stavu a např. Henry Morgan nakonec i jmenován anglickým guvernérem Jamaiky.

CAPITANA, vlajková loď španělské flotily se potopila v r. 1715

Škody, které piráti a karibská tornáda španělské koruně způsobily, byly obrovské: plných 45% lodí s poklady do svého cíle nikdy nedorazilo. Odhaduje se, že i přes tyto ztráty vyvezli Španělé v období let 1500 až 1820 ze svých amerických kolonií poklady v ceně deseti miliard euro. Tyto ohromné finanční prostředky umožnily Španělsku stát se ve své době nejbohatší a nejmocnější supervelmocí na světě. Ztrátu svých amerických kolonií na konci 19. století Španělsko nerozchodilo a na dlouho se propadlo mezi nejzaostalejší evropské země. Tento úpadek nakonec vyústil v neblahé události španělské občanské války (1936 - 1939) a následné diktatury režimu generála Francisca Franca (1939 - 1975)

Poklad nalezený v galeoně CAPITANA potopené u břehů Floridy byl oceněn na jeden  milion dolarů

 Mohlo by Vás též zajímat : Praotec kubánského rumu - Příběh kubánské kávy

Káva byla na Kubu přivezena z kolébky kávy – údolí Kaffa v Etiopii. První matné zmínky pocházejí z roku 1723, kdy se cestou na Martinik neplánovaně zastavil francouzský kapitán Gabriel Mathieu de Clieu v kubánském souostroví Jardines del Rey, a to s lodí plnou kávových semen. Vlastní pěstování kávy začalo na Kubě o dvacet pět let později, kdy zde don José Antonio Gelabert založil první kávové plantáže. Opravdový rozmach však nastává až v roce 1791 s příchodem francouzských kolonistů z Haiti, kteří sem prchli po převratu vyvolaném povstáním otroků (haitští kolonisté si sebou přivezli o otroky, kteří se k povstání nepřipojili). Kromě zakládání horských kávových plantáží znamená příchod Francouzů z Haiti i počátek rozvoje pěstování cukrové třtiny. Postupně se pojmy „kubánská káva“ a „kubánský cukr“ staly synonymem výjimečné kvality a důležitým vývozním artiklem. V roce 1940 se Kuba dokonce stala největším vývozcem kávy na světě.

Káva byla na Kubu přivezena z kolébky kávy – údolí Kaffa v Etiopii

Castrova revoluce v roce 1959 znamenala pro pěstování kávy drsný pád z výšin. Velké „buržoazní“ kávové plantáže byly zlikvidovány a přeměněny na menší farmy („JZD?“), přičemž se celková rozloha kávových plantáží zmenšila více než šestkrát. Z doposud vývozního artiklu se záhy stalo nedostatkové zboží, do kterého byl pod tíhou nedostupnosti nezřídka i přidáván pražený hrášek. Propad produkce byl nakonec takový, že pro pokrytí domácí spotřeby bylo nutné začít kávu dovážet z okolních zemí. Dnes je situace o něco lepší, nicméně i dnešní produkce kávy za „předrevolučními časy“ výrazně pokulhává a dosahuje pouze zhruba jedné třetiny tehdejší úrovně. Káva je i v současnosti pěstována v malých rodinných farmách takřka bez použití mechanizace a s tradičním ručním sběrem, žádné pesticidy, herbicidy ani jiné žádné idy. Což se sice na jedné straně projevuje na nízkých objemech produkce, ale na straně druhé na její výjimečné kvalitě.  

Horská káva v pohoří Sierra Escambrey, foto Miloš Chlápek 2010

Káva se zde pěstuje především na východě v oblasti Sierra Maestra nedaleko Santiaga de Cuba, uprostřed ostrova v pohoří Sierra Escambrey nedaleko Trinidadu a pohoří Cordillera de Guaniguanico na západě. Veškerá kubánská kvalitní káva momentálně míří na export (většina do Japonska) a do restaurací pro zahraniční turisty, zatímco pro vnitřní trh je káva dovážena zejména z Vietnamu a Ekvádoru.

Káva s pěstuje především na východě Kuby v oblasti Sierra Maestra, v pohoří Sierra Escambrey nedaleko Trinidadu  a pohoří Cordillera de Guaniguanico na západě ostrova

Pro kubánskou kávu je typické, že roste ve větších nadmořských výškách (700 - 900 m n.m.) na svazích hor téměř nedostupných pro jakoukoli mechanizaci. Sklízí se proto ručně a pomocí oslů se dopravuje k dalšímu zpracování. Vzhledem k její vyhlášené kvalitě není proto ani moc divné, že poptávka výrazně převažuje nad nabídkou. Nejvyhledávanějšími značkami jsou v poslední době SERRANO SUPERIOR a CUBITA, přičemž tu druhou jmenovanou v Evropě už několik let neseženete. 

Závěrem náš tajný tip (vyzkoušený na živých lidech) : nejlépe chutná s dobrým kubánským rumem....a samozřejmě na Kubě ! 

Horská káva v pohoří Sierra Escambrey, foto Miloš Chlápek 2010

 Mohlo by Vás též zajímat : Kuba a piráti z Karibiku - Praotec kubánského rumu

 A víte, že když si u nás koupíte originální kubánskou kávu nebo rum, tak můžete vyhrát týdenní pobyt na Kubě v hotelu***  all incl. pro dvě osoby?

Potřebuju na Kubu vízum ? Ano. Každý turista cestující na Kubu potřebuje vízum, kterému se někdy též říká turistická karta. Jedná se o kartičku podobnou bankovce, která se vkládá (nevlepuje) do pasu a skládá ze dvou částí. První část Vám utrhne a odebere imigrační úředník po příletu na Kubu, druhou Vám orazítkujou a bude po Vás vyžadována při odletu ze země (neztratit !).  

Musím mít vízum předem, nebo stačí zařídit si ho až na letišti po příletu na Kubu ? Určitě předem, neboť podle mezinárodních předpisů cestující bez kubánského víza nemůže být vpuštěn ani na palubu letadla.  Pokud tak letecká společnost přece jen výjimečně učiní (za patnáct let jsem to zažil dvakrát, kdy jsem s vízama v Havaně čekal na přilétající potápěče bordeláře),  pak na svou plnou zdopovědnost a povinnost dopravit vás (v případě nevpuštění do země) bezplatně zpět. Šance tu tedy je, ale tak 1% a méně.

Kubánské turistické vízum (karta)

Jak dlouho vízum platí ? Turistické vízum je platné 30 dnů od příjezdu na Kubu  a může být místními úřady prodlouženo o dalších 30 dnů. Dříve se na vízum vyplňovalo i datum vystavení a vízum platilo 180 dnů od data vystavení - dnes už se datum vystavení nevyplňuje, takže časový limit 180 dní od vystavení už neplatí. A pozor - poměrně mále se ví, že turistická víza vydaná v Evropě není možno použít pro cestu přes Spojené Státy. Pokud někdo cestuje na Kubu přes USA, musí mít speciální (růžové) vízum vydané tamní autorizovanou cestovkou nebo leteckou společností.  

Kubánské turistické vízum (karta)

Existují pro turistická víza ještě nějaká další omezení ?  Ano, existují. Jak název napovídá, toto vízum slouží pro vstup za účelem turistiky (dovolené). Není možno jej použít pro služební cesty, za účelem žurnalistiky, pro studijní pobyty apod. - pro tyto cesty existuje několik jiných druhů víza. Dále nelze turistická víza vystavit osobám kubánské národnosti, a to bez ohledu na jejich současné občanství.

Kubánské turistické vízum (karta)

Jak můžu kubánské turistické vízum získat a co k tomu potřebuju ? Vízum můžete obdržet na kubánské ambasádě (Jinonická 762/14, 150 00 Praha 5, úřední hodiny úterý-pátek 8:30 - 11:30) a potřebujete k tomu vyplnit žádost (na místě) a předložit platný pas. Vízum stojí 750 Kč pro osobu přítomnou a 1 500 Kč pro osobu zastoupenou. Anebo ho můžete získat on-line v naší cestovní agentuře (CUBA DIVE s.r.o.) za 800 Kč (včetně poštovného) po vyplnění on-line formuláře a přiložení scanu pasu. 

Kubánské turistické vízum (karta)

 Mohlo by Vás též zajímat : Kuba a piráti z Karibiku - Praotec kubánského rumu - Příběh kubánské kávy

 A víte, že když si u nás koupíte originální kubánskou kávu nebo rum, tak můžete vyhrát týdenní pobyt na Kubě v hotelu***  all incl. pro dvě osoby?


TOP