×
 x 

košík je prázdný

Ač se to může zdát k nevíře, legendy o pirátech přepadajících lodě v Karibiku mají překvapivě pravdivý a reálný základ. Po dobytí aztécké a incké říše španělskými konkvistadory se totiž tyto země staly pro španělskou korunu zdrojem nepředstavitelného bohatství, což jen velmi těžko vydýchávali jejich evropští sousedé - zejména Anglie. Ti se proto snažili španělský „penězovod“ do Evropy všemožně narušit – a jedním z účinných způsobů byla právě podpora pirátů přepadajících španělské lodě. Piráti, loupící pod ochranou některé z evropských mocností se nazývali korzáři a za tuto svou (písemně stvrzenou!!!) ochranu odváděli svému ochránci 10% z ukořistěného lupu. Věci se měly takto. Každý rok v první polovině května odplouval ze španělského Cádizu do Nového Světa konvoj čtyřiceti až sedmdesáti obchodních lodí, střežených šesti až osmi válečnými galeonami. Tato flotila vezla zbraně, otroky, víno a jiné zboží pro španělské kolonie. U amerického pobřeží se poté flotila rozdělovala na dvě části.

Legendy o pirátech z Karibiku mají až překvapivě reálný základ

Jedna – „Galeones de Tierra Firma“ (jak tehdá Španělé nazývali severní pobřeží Jižní Ameriky, zatímco Střední Amerika včetně Mexika byla nazývána Novým Španělskem) plula do Nové Granady (dnešní Kolumbie).Tam se lodě dále rozdělily a nakládaly zlato rýžované z jezera Maracaibo, perly lovené kolem ostrova Margarita a smaragdy těžené v kolumbijských horách. Potom se setkávaly v přístavu Cartagena, mocně opevněném před korzáry. Odtud pluly do Porto Bello v Panamě, kde naložily stříbro přivážené tam na mulech z proslulých dolů v Potosí (Bolívie). Z Potosí plula flotila do Havany, aby se zde setkala s druhou částí konvoje, flotilou Nové Španělsko, která mezitím v mexickém Veracruzu naložila stříbro z mexických dolů a orientální zboží (porcelán, hedvábí, brokát), dovážené sem z Filipín. V Havaně obě flotily naložily ještě cukr a kubánský tabák, dostaly vojenský doprovod a pod názvem Stříbrná flotila společně vyrazily zpět do Španělska.

Všechny lodě s poklady z Nového světa připlouvaly vždy nejprve do Havany

Jelikož z Havany již pluly lodě ve společnosti silně ozbrojených galeon, bylo pro piráty nejvýhodnější přepadnout je ještě před tím, než do Havany dorazí - to jest v Karibiku. Jako základna pro pirátské výboje sloužila hlavně Jamaika (tehdy anglická) a celá řada dalších karibských ostrovů - mezi jinými též Cayo Largo nebo Isla de la Juventud (někdy též nazývaná Isla de los Piratas - ostrov pirátů). Mezi nejslavnější karibské piráty patřil Henry Morgan (loupil s požehnáním krále „v anglickém dresu“), Francis Drake (kradl rovněž pro Anglii), Edward Teach („Černovous“, Anglie), Daniel Montbars („Exterminátor“, ten pro změnu loupil ve službách Francie). Osudy měli piráti různé. Většina pirátů byla za své zásluhy popravena, někteří však byli povýšeni do šlechtického stavu a např. Henry Morgan nakonec i jmenován anglickým guvernérem Jamaiky.

CAPITANA, vlajková loď španělské flotily se potopila v r. 1715

Škody, které piráti a karibská tornáda španělské koruně způsobily, byly obrovské: plných 45% lodí s poklady do svého cíle nikdy nedorazilo. Odhaduje se, že i přes tyto ztráty vyvezli Španělé v období let 1500 až 1820 ze svých amerických kolonií poklady v ceně deseti miliard euro. Tyto ohromné finanční prostředky umožnily Španělsku stát se ve své době nejbohatší a nejmocnější supervelmocí na světě. Ztrátu svých amerických kolonií na konci 19. století Španělsko nerozchodilo a na dlouho se propadlo mezi nejzaostalejší evropské země. Tento úpadek nakonec vyústil v neblahé události španělské občanské války (1936 - 1939) a následné diktatury režimu generála Francisca Franca (1939 - 1975)

Poklad nalezený v galeoně CAPITANA potopené u břehů Floridy byl oceněn na jeden  milion dolarů

 Mohlo by Vás též zajímat : Praotec kubánského rumu - Příběh kubánské kávy


TOP